8
SOKOLOVSKO
Její poznání nám snad přiblíží atmosféru minulých
dob, které tolik ovlivnily naše dnešní časy, ač si to
většina z nás ani neuvědomuje.
Mračna se stahují
Na počátku dvacátého století se svět podobal
sudu střelného prachu a ve vzduchu bylo cítit napětí.
Válka byla na spadnutí. Že se schyluje k bouři, bylo
možno poznat i z tisku. Také místní deník Graslitzer
Volksblatt přinášel ze světa nejen zprávy o nových
objevech, technických úspěších a vynálezech, ale v
posledních mírových měsících roku 1914 se v něm
počaly objevovat stále častěji také obrázky jedna-
jících politiků, státníků, portréty generálů, nových
vojenských zařízení a aparátů, válečných lodí…
Po čtyřech desetiletích míru a relativního klidu se
Evropa chystala k válce – bude to ta nejhrůznější
podívaná, jakou kdy lidstvo dosud spatřilo, při níž
budou všechny ty báječné vynálezy, nad nimiž se
lidem z konce 19. a počátku 20.století tajil dech,
do důsledku zneužity. Všechny tyto zázraky vědy a techniky, díky nimž člověk stále posouval své
možnosti a mohl se dostávat „dále, rychleji a výš“, budou obráceny proti – člověku… Budou to léta
zkázy, ale i naděje... Mocnosti se rozhodly soupeřit o své místo na slunci a bojovně řinčely zbraněmi.
Kdo vystřelí jako první?
Známou záminkou ke konfliktu se stal čin mladého srbského studenta Gavrila Principa, který
28.června 1914 v bosenském Sarajevu sedmi výstřely na následníka habsburského trůnu Františka
Ferdinanda d´Este předurčil směr dějin. Spustil se sled událostí, které vyústily ve válečný střet dosud
nevídaných rozměrů a který zásadně změní svět.
S prvními výstřely války se nezadržitelně začal drolit starý řád – svět v roce 1918 bude úplně jiný
než ten z roku 1914. Dosud neochvějné trůny se skácí a s nimi se zhroutí i staleté říše. Přijdou nové
společenské řády a politické systémy. Revoluční neklid otevře dveře neznámým diktaturám a novým
samovládcům. To ale zatím ještě nikdo netuší…
Na Bělehrad!
Onoho horkého dne 31.července roku
1914, čtyři dny od oficiálního vyhlášená vál-
ky rakouské monarchie Srbsku, se před kras-
lickou radniční budovou srotilo – tak jako
leckde jinde - nadšené obyvatelstvo města,
aby provolávalo hesla na podporu právě vy-
puknuvší války a purkmistr Daniel Kohlert
nadšeně řečnil. Všichni věřili, že na Vánoce
už budou zase doma. To ještě nikdo netušil,
kam je válka přivede. Ženy a děti do nesku-
tečné nouze a muže do blátivých zákopů.
Proklamace o vyhlášení války v kraslickém tisku.
Kraslická Turnhalle.
