Toulky pořádané Slaměnkou, kterých se účastní mladíci šedesáti
letí a i více než osmdesátiletí, jsou plnokrevnými turistickými vy-
cházkami s vlastivědnou náplní. Délka tras se většinou pohybuje
mezi 10 až 15 kilometry a výjimečně mírně přesáhne i 20 kilome-
trů. Jde se nejméně jednou v každém měsíci a za každého počasí.
A i tak parta pochodníků čítala zatím vždy nejméně 32 lidí, zpra-
vidla však kolem čtyřiceti ale i více než padesát.
Připravovaná zastavení na každé trase jsou věnována různým postřehům
a tak lze získat mnoho různých informací o historii, květeně, geologii ale
i o pověstech, tradicích a zvyklostech navštívených míst a jiných zají-
mavostí, včetně vzpomínek jak tato místa vypadala třeba před padesáti,
šedesáti nebo i sedmdesáti léty, kdy zde některý z účastníků pobíhal.
Turistické toulky se Slaměnkou Sokolov
Na terase myslivecké hospůdky na Kladské
V poutním areálu Maria Loreto – Starý Hrozňatov
Jen v loňském roce vedly kroky slaměnkovských turistů Chebskem, Ma-
riánskolázeňskem, Kraslickem, okolím Rotavy, Oloví, Dolního Žandova,
Kladské ale i Svatavy, Březové a Sokolova.
V letošním roce 2014 se začínalo poněkud netradičně. Hned 1. ledna
vyrazila parta mladíků s průměrným věkem necelých 66 let na setkání
turistů v Sedle pod Špičákem. Výjimečná byla skutečnost, že Slaměnka
akci neorganizovala ale jen se účastnila. Cesta ze Stříbrné na místo srazu
byla pohodlná, po většinu trasy po sněhu ani památka a tak i koníčci
vytáhli do Sedla kočár a ne sáně jako v předchozích létech.
Je 9. ledna a první slaměnkovská turistika roku 2014. Počasí zcela ne-
zimní. Sluníčko, po sněhu nikde ani památka, jen v samotném cíli pár
centimetrů a tak to proti všem zvyklostem vypadalo celou letošní zimu.
Vyšlápli jsme si kolem sokolovského golfového hřiště. U Rychnováku
zavzpomínali jak se tu před nějakými padesáti, šedesáti léty krásně kou-
palo, kde stávaly domy Rychnova a zamířili do hospůdky. Tady stopečka
13. karlovarského pramene k připití na rok 2014, popovídání o roce uply-
nulém a spřádání plánů na rok 2014.
Únorový výšlap v duchu letošní netradiční zimy opět beze sněhu. Ten-
tokrát vlakem do Dasnic a pak přes Chlumek, Hlavno a Citice do Sokolo-
va. Nad dasnickým nádražím připomínka skupiny nádherných statných
jedlí, pár slov o historii Chlumku, něco ke geologii čedičového lomečku
v Hlavně, zastávka na kraji vznikajícího jezera Medard, pár slov k nově
budovanému parku na březích Ohře a jsme u sokolovského kláštera
a rozcházíme se.
Březnový výšlap a jeho 14 kilometrů začínal tradičně na sokolovském
nádraží. Cesta vlakem do Lokte a pak pod loketskými hradbami na vy-
hlídky na skalách nad Ohří a silnicí, přes přírodní amfiteátr, podél Ohře
a přes Královské Poříčí do Sokolova. Počasí více než jarní. Vlaho, sluníčko,
zkrátka turistická pohoda.
Loketské zastávky byly věnovány především historii města a jeho vývoji.
Zmínili jsme i výnos krále a císaře Karla IV., jímž upravoval pravidla pohy-
bu zboží a obchodníků na obchodních trasách, celní povinnosti a i po-
stavení města Lokte v tomto systému. Vzpomenuli jsme na krásné chvíle
v přírodním amfiteátru na břehu Ohře pod loketským hradem i toho, že
jeho provoz byl zahájen v roce 1949 operou Rusalka. Cestou podél Ohře
pár slov o proměnách řeky v proudu tisíců let, připomínka zkamenělin
v terasách nad řekou a i pár slov o jarní květeně, kterou jsme cestou našli.
Kočár přijíždí do Sedla pod Špičákem
Na břehu Rychnováku, za zády sídliště Micha
strana
12
