5
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
přiměly téměř všechno zbývající
židovské obyvatelstvo k opuštění
města. Krátce po záboru Sudet,
kolem 8. října potom byl úředně
zapečetěn v ulici U Divadla
(Schrammstrasse) byt rabína
dr.
Salomona
Feuersteina,
který byl v té době na léčení
v Praze. A v jeho nepřítomnosti
byl veškerý nábytek vyházen
na obecní skládku. Opět důkaz,
že si s represemi proti čemukoliv
židovskému
dokázali
zdejší
Němci poradit sami. Z toho lze
usuzovat, že i pro onu hrůznou
akci, která v rámci Křišťálové noci vedla i v Sokolově k likvidaci synagogy, bylo zde ochotných rukou dost.
A je tu ještě další argument. Jedna z bývalých předválečných českých obyvatelek paní Marie Blažková, která
tehdy byla ve městě přítomna, uvádí ve svých vzpomínkách: „
Již od dopoledních hodin bylo vidět u synagogy
jednotky místních SS“.
V té době byl ve městě přítomen též operační oddíl gestapa (Einsatzkomando), dále
početná skupina místních členů NSDAP a také tu bylo i krajské vedení NSDAP, které mělo sídlo v Hornickém
domě. Horlivých vykonavatelů přímo ve městě tedy bylo dost. Což také podporuje domněnku, že tvrzení
poválečných vysídlených pamětníků o příjezdu saského komanda je nejspíš alibismem.
Každopádně synagoga, důkladně polita ze všech stran benzínem, vzplála 10. listopadu 1938 odpoledne,
krátce po šestnácté hodině. Plameny začaly brzy šlehat velmi vysoko a logicky nemohly zůstat bez povšimnutí.
Zpráva o obrovskémpožáru se rychle šířila poměstě i okolí, takže se na hrůznou apokalypsu přicházeli podívat
mimo místních i občané ze Svatavy a Dolního Rychnova. Těžko říci, jaké byly jejich pocity, zda zcela všichni
s ničením souhlasili. Faktem ale zůstává, že byl vydán přísný zákaz
tento oheň hasit. A prokazatelná přítomnost hasičů zde byla
jen z obavy, aby se požár nerozšířil na okolní domy či budovu
blízké centrální školy. Dodnes není známo, kdo se tehdy odvážil
zachytit šlehající plameny z demolované stavby fotografickým
aparátem. Každopádně se tak však dochoval mimořádně cenný
dokument. Ohořelá stavba doutnala ještě ráno, avšak byla již bez
charakteristické kopule, která se zřítila pravděpodobně v nočních
hodinách. Na dochovaném záběru pořízeném již ve večerní tmě
je totiž stále ještě patrná. Uvnitř synagogy se tehdy nacházela
knihovna i cenné historické listiny, stejně jako obřadní liturgické
předměty, varhany a další vybavení. A co tehdy nepohltil žár
plamenů, zmizelo patrně v rukou sudetoněmeckých nacistů.
Paní Blažková se také zmínila, že při pozdějším odklízení
trosek našel polír Riedl v ohořelých základech synagogy
nějaké dokumenty. Patrně zakládací listiny, ale ty později
záhadně zmizely stejně jako původní plány stavby, uložené
v archivu města. Jen několik cenných náčrtů se podařilo objevit
ve vlastnictví rodiny rabínova syna . Zbytek ruiny se dochoval až
Hořící sokolovská synagoga.
Ruiny sokolovské synagogy po vypálení.
