3
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
sbírku zárodků všech skupin obratlovců, zvláště ovšem člověka. Za svoji přínosnou vědeckou činnost získal
mnohá ocenění. Kromě Zlaté medaile Univerzity Karlovy, medaile Bolzanovy a medailí českých lékařských
fakult byl odměněn i prestižní Cenou Josefa Hlávky za celoživotní práci ve vědě (2004).
Vedle toho by nemělo být opomenuto, že profesor Slípka byl v letech 1989–1993 předsedou
Čs. anatomické společnosti, iniciátorema zakladatelemUniverzity třetího věku při LF UK v Plzni, působil jako
sekretářEvropskéasociacemorfologů,bylčestnýmčlenemněkolikazahraničníchanatomickýchspolečností,
jako zoolog podnikl arktickou expedici na Island, v letech 1962–1966 byl šéfem Ústavu mikroskopické
anatomie na univerzitě v iráckém hlavním městě Bagdádu a členem redakční rady Plzeňského lékařského
sborníku a periodika Facultas noster. Nedílnou součástí jeho vědeckých a pedagogických aktivit byla i častá
publikační činnost: byl autorem více jak 200 odborných prací, studií a článků. V lékařském a vědeckém
odkazu pokračuje i syn profesora Slípky, který v duchu rodinné tradice obdržel křestní jméno Jaroslav.
Česká lékařská věda ztratila v osobě prof. MUDr. et RNDr. Jaroslava Slípky, DrSc. svého významného
představitele, Lékařská fakulta UK v Plzni svého renomovaného pedagoga a Sokolovsko pak muže, jenž
nosil v srdci svůj rodný Loket.
Radek Aubrecht
Křišťálová noc na Sokolovsku
Přesně 75 let uplyne letos od okamžiku, který historie zapsala do svých stránek pod názvem
Křišťálová noc. Označuje se tak hrůzný moment, kdy za jedinou noc z 9. na 10. listopadu 1938
bylo zničeno více než tisíc synagog, byly vypleněny desítky židovských živností a bytů, řada lidí
přišla o život a přes třicet tisíc židovských mužů bylo zatčeno a odvlečeno do koncentračního
tábora. Tato noc symbolizovaná spoustou rozbitého skla z obchodů i oken domovů nevinných
lidí se stala předzvěstí holocaustu. A protože díky důsledkům Mnichovské dohody bylo
Sokolovsko touto dobou již součástí Německé říše, zasáhla vlna fanatického antisemitismu
i tento region. Citelně byla zasažena tři města – Sokolov (Falknov), Kraslice a Kynšperk nad Ohří.
K popisu událostí v jednotlivých místech máme dnes bohužel málo faktů a minimum svědků
či pamětníků. Přesto však následující řádky chtějí připomenout alespoň část oněch momentů,
které se zde tenkrát odehrály.
Němečtí nacisté již delší dobu pomýšleli na nějakou masovou násilnou akci proti Židům. A čekaly
na vhodnou záminku. Tou se nakonec stala smrt třetího tajemníka německého velvyslanectví v Paříži,
kterého 7. listopadu 1938 pěti výstřely smrtelně zranil polský židovský mladík Herschel Grynszpan. Chtěl
tímto činem upozornit demokratický svět na otřesnou situaci polských Židů, kteří byli 18. října 1938
v noci vyhnáni z Německa do Polska. Avšak Polsko jich přijalo pouze čtyři tisíce a zbývající Židé zůstali
na pohraničním nádraží v Zbasyni, kde čekali na povolení ke vstupu do Polska. Byli v zoufalé situaci,
bez prostředků, bez jídla, mnozí doslova s holýma rukama, spali v polích a mnoho jich zemřelo. Proto
se Herschel Grynszpan, vyburcován i neutěšenými poměry vlastní rodiny, odhodlal k onomu zoufalému
protestu v kanceláři německé ambasády. Když tajemník Ernest von Rath později zraněním podlehl, byl jeho
skon dlouho hledanou příležitostí k otevřenému teroru proti Židům. Jeden z nacistických pohlavárů Josef
Goebbels tehdy prohlásil:
„Ten jeden mrtvý přijde Židům draho“
. Což se také naplnilo. Na připravovanou
represivní akci upozornil ráno 9. listopadu šéf exekutivy berlínské centrály gestapa Heinrich Müller
všechny služebny gestapa dálnopisem:
„V nejbližší době dojde v celém Německu k protižidovským akcím,
