2
SOKOLOVSKO
Za profesorem Jaroslavem Slípkou
Na stránkách tohoto vlastivědného časopisu jsem
minulý rok publikoval článek o učiteli a zakladateli
řady meziválečných českých menšinových škol
v našem kraji Jaroslavu Slípkovi. V závěru příspěvku
jsem děkoval za nezištnou pomoc při shromažďování
informací i jeho synovi prof. MUDR. et RNDr. Jaroslavu
Slípkovi, DrSc., loketskému rodákovi. Tehdy jsem
netušil, že uplyne pouhý rok a já budu na stránkách
Sokolovska vzpomínat právě na něj: ve středu
24. července tohoto roku totiž tento emeritní vedoucí
Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty
Univerzity Karlovy v Plzni po krátké nemoci zemřel.
Profesor Jaroslav Slípka se narodil dne 10. června
1926 v učitelské rodině. Jeho matkou byla Ludmila
Slípková, rozená Dvořáková (1. 9. 1904 Velká Dobrá –
18. 11. 1974 Plzeň). Jeho otec a řídící učitel loketské
obecné školy Jaroslav Slípka starší (19. 3. 1900 Dráhov
– 20. 12. 1983 Plzeň) byl v meziválečné éře zakladatelem či spoluzakladatelem řady českých menšinových škol
na tehdy ještě převážně německy mluvícím Falknovsku (Sokolovsku) a Karlovarsku. Vedle toho byl velmi aktivní
v řadě vlasteneckých, kulturních a osvětových spolcích a organizacích, které tehdy působily v našem regionu.
Profesor Slípka nazýval své rodiště v Lokti, jehož byl čestným občanem, městem svých snů.
V Loketských listech o něm o něm jednou napsal mj. tyto řádky:
„Až jednou skončí moje bloudění
světem, sednu si tam na skálu nad původní českou školou, odkud je nejkrásnější pohled na loketský hrad,
a budu vzpomínat. Vzpomínky se budou prolínat celým tím pásmem severní polokoule, od japonské Fudži
po americkou Niagaru, od mezopotamského Tigridu po kanadskou řeku svatého Vavřince, od ledovců
Islandu po pouště Libye. Tam všude jsem putoval za poznáním biologické podstaty člověka a na tyto otázky
jsem se snažil odpovídat ve vysokoškolských laboratořích a posluchárnách řady těchto zemí. Tam všude
jsem šířil výsledky české biomedicíny a tam všude jsem si také uvědomoval ´kde domov můj´.“
Po absolvování obecné školy v rodném Lokti nastoupil Jaroslav Slípka na gymnázium v nedalekých
Karlových Varech. Po přijetí osudné Mnichovské dohody a následném záboru čs. pohraničí nacisty
odešla rodina Slípkových urychleně k příbuzným do Kladna. Záhy poté ztratil Jaroslav Slípka v důsledku
útrap svoji milovanou sestru a v den jeho šestnáctých narozenin, tj. 10. června 1942, byl při vyhlazení
Lidic zastřelen jeho spolužák z kladenského gymnázia. Sám oslavenec pak triedrem z půdy jednoho
domů pozoroval likvidaci obce, jejíž jméno se tak tragicky zapsalo do českých dějin.
Po maturitě, kdy už byly zavřeny české vysoké školy, nastoupil v Kladně na šachtu jako horník.
Po skočení války začal jako nadšený entomolog studovat nejprve učitelství přírodopisu a zeměpisu
na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, později pak absolvoval ještě Lékařskou fakultu
UK v Plzni. Od roku 1948 pracoval v Ústavu histologie a embryologie LF UK v Plzni, kde začínal jako
výpomocný asistent a postupně se propracoval k vedoucí pozici (1979–1993). Zastával i post proděkana
a roku 1982 byl jmenován profesorem embryologie.
Vždy inklinoval k mikroskopickým oborům, cytologii a histologii, ale jeho velkou láskou byla evoluční
morfologie.V Ústavu histologie a embryologie zakládal spolu se svýmučitelemprofesoremSlabýmunikátní
Profesor Jaroslav Slípka.
