28
SOKOLOVSKO
vozíků. Dráha byla později motorizována dieselovou lokomotivou. Její provoz vydržel až do zastavení
výroby elektřiny 1. října 1968 a následného zrušení elektrárny.
Tak, jako i u ostatních popisovaných drážek, se dochovalo minimum informací a žádná dokumentace či
fotografie.
Porcelánka Horní Slavkov
V rámci naší republiky se může Horní Slavkov pochlubit prvenstvím – v roce 1792 zde byla poprvé
zahájena tovární výroba porcelánu. Stalo se tak v manufaktuře, která po dlouhá léta nesla tradiční název
Haas & Czjzek. Hornoslavkovský závod tak u nás stál u kolébky průmyslového odvětví, které proslavilo
zdejší region daleko za hranicemi českých zemí.
Po zahájení provozu dráhy Krásný Jez – Loket 7. prosince 1901, se radikálně změnily podmínky pro dovoz
surovin. Na dráze byla zřízena normálně rozchodná vlečka, na které se vykládaly vagony. Souběžně, podél
vlečkové koleje, byla vybudována úzkorozchodná drážka o rozchodu 600mm, která, společně se svážnou
lanovkou, umožňovala přepravu materiálu ve výklopných vozíkách do samotného areálu porcelánky
ležícímu o několik metrů níže. Pro překládku z železničních vagonů na úzkokolejné vozíky sloužila úzká
betonová rampa v polovině vlečkové koleje. Na konci bylomalé dřevěné skladiště také s rampou. Uprostřed
se napojovala svážnicová lanovka, jež překonávala cca 15m výškový rozdíl mezi vlečkou a úzkorozchodnou
drážkou uvnitř areálu podniku. Byly tak dopravovány suroviny, především uhlí, živec v 50 kg pytlích
a žáruvzdorné jíly z lokalit Vonšov nebo Ročov. Podle vzpomínek bývalých pracovníků byla do roku 1953
prováděna i expedice hotových výrobků. Od roku 1903, až do zrušení normálněrozchodné vlečkové koleje,
se drážka uplatnila při rozvážení uhlí kolem pecí a od roku 1919 do roku 1967–8 rovněž umožňovala
dopravu materiálu ze vzdálené přípravny hmot, který se před tím dopravoval koňskými potahy po silnici.
Několik desítek let úzkokolejné vozíky tahali koně, původně používaní k potahům. K zásadní změně
došlo až v roce 1957, kdy byla pořízena první motorová lokomotiva, snad typu Henschel s motorem Škoda,
koupená v nedalekých Božíčanech. V roce 1959 firma získala další lokomotivu z okolí Sadské. Byla typu
Slavia s elektromechanickým přenosem výkonu. Došlo tak k plné náhradě za dosud používaného koně.
V letech 1960-1961 byla ještě pořízena třetí lokomotiva s motorem Škoda, údajně z Vonšova. Vozový park
v šedesátých letech tvořilo celkem 30 výklopných vozíků. Celá úzkokolejná síť v době největšího rozmachu
měla údajně 12 výhybek, 5 točen, samosvážnicovou lanovku a několik mostků překonávajících potok Stoka.
Koleje o rozchodu 600mm začínaly u bývalého hotelu porcelánky a končily vjezdem do 1. patra objektu
přípravny materiálu v lokalitě Vlčí. Přesný rozsah úzkokolejné sítě uvnitř areálu porcelánky není znám.
Některá kolejová zařízení o úzkém rozchodu nemůžeme za skutečné úzkorozchodné drážky považovat.
Jedná se, na příklad, o elektrickou drážku na pile v Anenském Údolí v Rotavě. Trať o rozchodu 760mm byla
dlouhá jen několik desítek metrů. Zcela přímá trať sloužila k přepravě dřeva ke katru. Vozík měl elektrický
pohon a byl obsluhován řidičem.
U drážky v zajateckém táboře z doby 1.světové války v Jindřichovicích se neprokázalo, že se vozíky
pohybovaly jinou silou než lidskou. Podobné je to i s drážkou která byla používána v padesátých letech při
geologickémprůzkumu u Přebuzi. Zachovaná fotografie sice ukazuje vlak plně naložených výsypných vozíků,
ale další spolehlivé údaje chybí. Ve strojírně Gasch u chodovského nádraží byla také drážka rozchodu 470mm
na odvoz škváry. Vedla od kotelny přes silnici Nové Sedlo - Chodov. Lokomotivní provoz na ni nikdy nebyl.
Zvláštní je možná existence úzkorozchodné drážky v areálu dnešního závodu Stasis v Horním Slavkově.
V archivní dokumentaci je zakreslena síť úzkých kolejí, ze kterých v sedmdesátých letech však nebylo nic
patrné. Pravděpodobně se jednalo o pozůstatky kolejí z doby existence Jáchymovských dolů, kdy na místě
dnešního Stasisu byl závod ústředního odbytu.
