21
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
procházce poručíka Koudely s manželkou či při přestřelce s narušitelem. Rovněž v úvodu spatříme přírodní
lokalitu Vysoký kámen u Kraslic, která se stejně jako trosky cínového dolu také zjeví ve filmu vícekrát,
konkrétně jako stanoviště jedné z pohraničních hlídek.
Většina záběrů situovaných do obce se natáčela přímo v Přebuzi, takže zde můžeme spatřit kostel
sv. Bartoloměje, domy na náměstí či mnohokrát zabíraný hrázděný dům, jenž měl původní č.p. 72 a kdysi
sloužil jako zájezdní hostinec. Scény na vlakovém nádraží, které Přebuz nemá, se natáčely ve Vysoké Peci
u Nejdku a několik záběrů bylo pořízeno i v Karlových Varech.
Film měl premiéru v pražském kině Lucerna 18. prosince 1975, nicméně brzy zapadl a dnes je spíše
poněkud úsměvnou připomínkou filmařského„umění“ doby normalizace.
Vladimír Bružeňák
Jeden z druhé strany barikády – Walter Knaf
Období druhé světové války změnilo a poznamenalo osudy milionů lidí, a to ze všech bojujících stran
a států. Na stránkách našeho časopisu jsme viděli či ještě uvidíme nejrůznější příběhy těch, které válka
na Sokolovsko zavála nebo odtud přímo pocházeli a které se jim stalo do jisté míry osudem. Většinou to ale
jsou příběhy těch, kteří takříkajíc stáli na té správné straně barikády. V rámci historické pravdy a objektivity
je však třeba přiznat, že během druhé světové války sloužilo mnoho mužů ze Sokolova a okolí v řadách
německé branné moci, tedy na té druhé straně. Bylo by pošetilé a nesprávné tuto skutečnost nevidět
a zavrhovat, neseznámit se s ní, neboť historie je jen jedna. Následující příběh proto není jakoukoliv adorací
nacismu či nacistů, je jen příběhem, skutečným příběhem, který prostě do historie patří a nedá se z ní
vyloučit.
Jedním z takových jedinců byl i Walter Knaf, který byl sice jeden z mnoha, ale přesto patřil mezi
výjimečné. Sloužil v pozemní jednotce německého letectva, Luftwaffe, konkértně v divizi Hermann Göring
a byl vyznamenán Rytířským křížem Železného kříže, což bylo
jedno z nejvyšších německých vyznamenání. Jeho osud se
pokusíme nyní přiblížit.
Walter Knaf spatřil světlo světa 9. listopadu 1919
v Sokolově jako syn bankovního úředníka. V letech 1937-38
prodělal službu v československé armádě, ale 30. září 1938
byla podepsána Mnichovská dohoda, a tím pádem přišlo
Československo o svá pohraniční území. Všichni obyvatelé
ze zabraného území Sudet, kteří zde k 10. říjnu 1938 bydleli
a kteří se do 19. března 1939 nepřihlásili k české obcovací řeči,
byli prohlášení za občany Třetí říše. To byl i případWalterových
rodičů. Na ně se tak vztahovala veškerá práva a povinnosti
občanů Říše, tedy i povinná vojenská služba ve všech složkách
německé branné moci. Již v létě 1939 byl dvacetiletý Walter
odveden. Při odvodu byly určeny kvóty, kolik odvedenců
potřebuje který druh vojska, a podle svých dispozic byli
jednotliví rekruti přidělováni. Důvodem, proč byl Walter
Knaf přidělen právě k letectvu, není znám, tyto informace se
v pramenech nedochovaly.
Walter Knaf na dobové fotografii z roku
1943 v hodnosti poručíka (archiv autora).
