18
SOKOLOVSKO
Zajímavé jsou okolnosti vzniku busty. Na počátku července v roce 1933 na hudebních a národopisných
slavnostech Kraslicemi projížděl průvod s alegorickými vozy. Jedním z nich byl i vůz místního spolku
stenografů s Gabelsbergerovou bustou. Tehdy nejspíše mohlo dojít k dohodě mezi spolkem místních
stenografů a Grussem.
Krátce po druhé světové válce ovšem busta zmizela a na podstavec pomníku byla v 50. letech umístěna
busta Fučíka. Městské sady poté i přejmenovány na sady Fučíkovy.
V roce 1972 pomohla náhoda Gabelsbergerovu bustu znovu objevit. Tehdy chlapci z turistického
a vlastivědného oddílu pod vedením kraslického učitele a historika Václava Kotěšovce našli na hřbitově
neznámou a částečně i poškozenou bustu. Až po uveřejnění výzvy v regionálním tisku a následném pátrání
v archivech se podařilo nalezenou bustu identifikovat. Busta byla poté umístěna v kraslické hřbitovní kapli.
Na počátku 21. století byla věnována spolku těsnopisců do německého města Karlstein – Dettingen, kde
bustu nejprve zrestaurovali a pak i nedaleko místního kostela slavnostně odhalili.
KdovlastněbylFranzXaverGabelsberger?Narodilse9.února1789vbavorskémMnichověabývápovažován
za vynálezce německého těsnopisu, který byl i později po něm pojmenován. Někdy bývá označován také
za průkopníka kurzívního stylu v těsnopise. Jeho těsnopisná soustava byla převedena do mnoha jazyků.
Těsnopis je zjednodušené písmo určené k velmi rychlému, snadnějšímu a úspornějšímu zápisu
informací. Těsnopis, rychlopis či stenografie se překládá z řeckého slova „
stenos
“ těsný a „
grafé
“ psaní.
Jeho znaky pro hlásky jsou značně zjednodušené proti běžnému písmu, některými znaky se zkráceně
označují časté skupiny hlásek, zkracují se však i častá slova či sousloví (tzv. hieroglyfický princip). Jako
rozlišovací prvek je používána například
poloha znaku vůči řádku a také zesílení.
První známou těsnopisnou soustavu
vytvořil již 1. století př. n. l. Marcus
Tullius Tiro, nejdříve otrok a poté
i sekretář Marca Tullia Cicerona! Jedná
se o tzv. „tironské noty“. Byla používána
k zápisům z římského senátu a později,
až do 10. století n. l., i administrativě
předních evropských panovnických
rodů. Užívání novodobého těsnopisu je
známo od poloviny 16. století.
Franz Xaver Gabelsberger začal
nový těsnopisný systém vyvíjet již
Gabelsbergerovy iniciály psané těsnopisem.
Odhalení pomníku F. X. Gabelsbergerovi v Kraslicích v roce 1934.
