17
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
panství, který zhruba v polovině volně přechází v paměti. Sepsal je „nikoliv pro slávu, ale pro své děti,
aby věděly, že svého majetku nenabyl zlovolně, střílením a loupením, nýbrž poctivou službou“. V českém
prostředí je Kryštofův text jedinou středověkou šlechtickou autobiografií, což jej činí naprosto unikátním
pramenem. Kryštof z Týna zemřel pravděpodobně někdy mezi lety 1516–1517 a Hrozňatov po něm
drželi jeho synové Kryštof II. a Linhart, vnuk Ruprecht a pravnuci Ludvík Bartoloměj a Jan Bernard, kteří
byli značně zadlužení, v důsledku čehož museli panství prodat. Těmito bratry hrozňatovská větev rytířů
z Týna vymřela. Jejich týnečtí příbuzní dožívali v Týně a v Lomnici ještě v polovině 17. století. Do dnešních
dob po nich ve zdi kostela v Lomnici zůstalo několik renesančních náhrobků.
Jan Boukal
O pomníku Franze Xavera Gabelsbergera v Kraslicích
N
edaleko evangelického kostela v kraslických Městských
sadech, na úpatí Zámeckého vrchu, si dnes můžeme
všimnout podstavce pomníku. Kdysi na něm byla umístěna
busta tvůrce německého těsnopisu Franze Xavera
Gabelsbergera. Celkovou koncepci pomníku i bustu vytvořil
kraslický rodák, akademický malíř a sochař Franz Gruss.
V blízkosti městského parku nejprve byl vytvořen kamenný
kruhový podstavec zakončený zídkou z kamenných
kvádrů. Zhotovení pomníku i busty financoval místní
Německý spolek stenografů (Deutscher Stenografenverein
Gabelsberger). Ve Státním okresním archívu Sokolov se
sídlem v Jindřichovicích jsou uloženy o činnosti kraslického
spolku stenografů dokumenty z let 1884 až 1934. Fond však
není pro veřejnost přístupný.
Pomník, na němž je dodnes dobře čitelný znak spolku
stenografů a také Gabelsbergerovy iniciály v těsnopisu,
byl nejen za účasti členů spolku, ale i mnoha kraslických
obyvatel slavnostně odhalen 3. června 1934. Tehdy zde
i poprvé zavlála československá státní vlajka.
F. X. Gabelsberger.
Gabelsbergerův těsnopis.
