15
časopis obyvatel a přátel Sokolovska
Rytíř Kryštof z Týna - život válečníka a diplomata
na sklonku středověku
Rod rytířů píšících se z Týna, který je dnes součástí Lomnice, se v písemných pramenech objevil již
ve druhé polovině 14. století. Tehdy sídlili na týnecké tvrzi a v jejich vlastnictví bylo rovněž pět dvorů
v Rychnově a jeden dvůr ve Svatavě. Dle dochovaných svědectví bylo členů tohoto rodu velké množství,
avšak s jedinou výjimkou po nich kromě jejich jmen v lenních knihách či ve svědečných řadách listin nic
jiného nezůstalo, a tím pádem o nich mnoho nevíme. Výše míněnou výjimkou byl Kryštof z Týna, významný
diplomat, tlumočník a válečný kondotiér, jehož dostatečná míra sebevědomí a gramotnosti zapříčinila, že
po sobě zanechal poutavou autobiografii, popisující jeho pohnuté životní osudy.
Rytíř Kryštof z Týna se narodil kolem r. 1453, tedy v době, kdy na český trůn nastoupil mladý Habsburk
Ladislav Pohrobek. Číst a psát se naučil pravděpodobně již v dětském věku a nemůžeme tudíž vyloučit, že
byl snad původně určen církevní dráze. Na druhou stranu byla gramotnost v řadách nižší šlechty v pozdním
středověku již poměrně běžná, jak dokazují například texty panoše Jaroslava či Václava Šaška z Bířkova.
V osmnácti letech byl svým otcem Hildebrantem z Týna vyslán z rodné tvrze do světa s jedním zlatým
na cestu. Zda šlo o cestu„na zkušenou“ či zda byl vyhnán, zůstává otázkou. Obohacen jedním zlatým vyrazil
nejprve pešky do Řezna a odtud se posléze plavil po Dunaji až do Vídně, kde potkal svého vlivného strýce
Michala z Týna, který mu nejprve dopomohl k získání služby v kraňském Gurfeldu (dnes Krško, Slovinsko)
a poté u hrabětě Schwamberga ve štýrském
Friedau (dnes Ormož, také Slovinsko).
Kraňsko i Štýrsko byly tehdy ohrožovány
nájezdy Turků, s nimiž se zde rytíř Kryštof
několikrát střetl. Roku 1477 se dostal blíže
neznámým způsobem do služeb císaře
Fridricha III., tehdy válčícího s uherským
králem Matyášem Korvínem. Původně
byl Kryštof pouhým řadovým vojákem
pod velením hejtmana Václava Vlčka
z Čenova, ale časem se výrazně zviditelnil
a záhy se sám stal hejtmanem a správcem
císařových hradů v Istrii. Císař Fridrich III. jej
posléze povýšil na kraňského místodržícího
a Kryštofovým sídlem se tak na čas stal hrad
v dnešní slovinské metropoli Lublani. Coby
místodržícího pověřoval císař Kryštofa
mnohými diplomatickými misemi a ten
se v rámci jejich plnění pohyboval mimo
jiné i v italských městech Bologni, Ferraře,
Urbinu, Miláně a Mantově.
Konflikt mezi císařem a Matyášem
Korvínem však nadále trval a značný
problém přestavovalo i to, že na území
Kraňska sídlili Korvínovi příznivci, s jejichž
pomocí se zde král Matyáš snažil prosadit
Zámek Starý Hrozňatov, dříve hrad, který se stal r. 1506 sídlem
Kryštofa z Týna.
