8
SOKOLOVSKO
modlitebny tedy proběhla tak, že veškeré zařízení bylo vyházeno z okna a na ulici zapáleno. Vlastní židovský
hřbitov Kraslice nikdy neměly, důsledky antisemitismu však později pocítili židovští obyvatelé. Mezi obětmi
holocaustu byl i předseda modlitebního spolku Gustav Kohn, majitel likérky a jeho místopředseda obchodník
Vojtěch Fuchs, zahynula i vdova po iniciátorovi myšlenky vzniku spolku Regina Blochová. Současně to byla
prakticky jediná budova se židovskou náboženskou minulostí v celém regionu, která při Křišťálové noci
neskončila v plamenech. Proto právě zde v tomto domě bylo po válce zřízeno sídlo obnovené Židovské obce,
která všakměla kvůli postupné židovské emigraci z regionu do Izraele jen dočasné trvání. Ani z tohoto objektu
však nezůstala nakonec žádná pietní připomínka, protože byl v roce 1956 zbourán. A původní fotografie
domu je bohužel velice nekvalitní, takže ji není možné publikovat.
Nadále však zůstává jistý nezodpovězený otazník. Na území regionu se totiž nacházely další dvě obce
s výraznou židovskou minulostí, kterou i v onom pohnutém roku 1938 stále připomínaly poměrně rozsáhlé
hřbitovy. Kupodivu ty byly likvidace ušetřeny. Připomeňme si je alespoň stručně.
Arnoltov
Zmínka o prvních Židech v Arnoltově se datuje již k roku 1664, později se zde nacházela vlastní židovská
obecsmodlitebnouažidovskouškolou.Anaokrajilesanamírnémsvahusedodnesnacházížidovskýhřbitov.
Většina náhrobků pochází z období existence zdejší samostatné ŽNO, která v obci existovala do konce
70. let 19. století. Poté se zde již nepohřbívalo. Až v rámci přechodného pobytu židovských uprchlíků
z Haliče dočasně umístěných v období první světové války v řadě obcí Sokolovska došlo na tomto hřbitově
v březnu 1915 ke dvěma pohřbům iniciovaným ŽNO Sokolov. Běsnění rozpoutané v rámci Křišťálové noci
však toto pohřebiště minulo. Těžko říci proč.
Hřbitov byl během okupace nacistickou správou pečlivě sledován. Potvrzuje to spisový materiál,
ve kterém je řada dopisů, jejichž motivem byla snaha o definitivní zrušení i tohoto starého hřbitova.
Poněvadž však jeho pozemek tehdy přináležel soukromému majiteli, který odmítl dát souhlas k likvidaci,
zřejmě jedině proto hřbitov dodnes„přežil“.
Krásná Lípa
Počátky židovského osídlení této zaniklé obce nejsou zcela jasné. Neúplné zmínky hovoří dokonce
o 16. Století, ale první úředně doloženou indicií zůstává až soupis židovských rodin z července 1793,
kdy zde bylo zaevidováno 107 Židů a jejich počet se nadále zvyšoval. Roku 1874 tu žilo již 37 židovských
rodin. To znamená, že zde existovala
i samostatná ŽNO, v jejímž vlastnictví
byla dřevěná synagoga, malá márnice
a hřbitov situovaný ve svahu pod lesem
východním směrem od současné vodní
nádrže Rovná. Židé jsou v obci evidováni
ještě v roce 1921, i když už tehdy pro
malou početnost byli začleněni do ŽNO
Sokolov. Dřevěná synagoga proto tehdy
už sloužila jiným účelům, což je patrně
důvod, že zůstala během Křišťálové noci
mimo dosah řádění nacistů. Kupodivu
však nechali bez povšimnutí i zdejší
rozsáhlý hřbitov, kde se nacházela řada
zachovalých náhrobků s hebrejskými
Židovský hřbitov v Krásné Lípě.
