strana
12
Velké toulání sokolovských seniorů po Šumavě od 8. do 14. září
letošního roku, organizované občanským sdružením Slaměnka,
klub důchodců Sokolov se uskutečnilo díky výrazné finanční
podpoře města Sokolova. Průměrný věk účastníků přesáhl lehce
68 roků. Nejmladší účastník měl 60 roků a nejstarší 80 let.
Tak jako vždy byly na každý den připraveny různě dlouhé a namáhavé
trasy, takže si každý mohl vybrat podle svého uvážení. Za pět dnů tou-
lek po šumavských cestičkách našlapali ti nejchodivější 70 kilometrů
a ti, kdo si někdy vybrali kratší trasu, ušlápli téměř 60 kilometrů.
Nástup do šumavských hor začal v neděli 8. června pěkně zlehka akli-
matizací v horažďovickém podhůří. Nejprve krásné Chanovice se skan-
zenem, výstupem na rozhlednu, prohlídkou nádherně zrekonstruované
tvrze s muzeem řemesel šumavského podhůří a krásnými prostorami
školy v objektu tvrze. Závěr našeho pobytu byl pak korunován dobrým
obědem v místní restauraci. Nadšeni upravenými a zajímavými Cha-
novicemi jsme se přesunuli na Prácheň. Prošli jsme rozsáhlé zříceniny
hradu Práchně, kdysi mocného správního střediska kraje v Pootaví, na-
hlédli do kostelíku svatého Klimenta a prošli okolní hřbitůvek s krátkou
zastávkou u hrobu meziválečného spisovatele Josefa Pavla. Před další
zastávkou rychlá káva z rukou našeho řidiče Martina a už znovu vystu-
pujeme. Tentokrát v malebné vesničce asi dva kilometry od Volyně ne-
soucí jméno Zechovice. Obdivujeme nádherné stavby selského baroka
z poloviny 19. století, hledáme a nacházíme místo staré kovárny, z níž
do dnešních dnů zbyl jen kolářský kámen.
Je večer a vystupujeme před hotelem v Horní Vltavici, ubytováváme se
a příjezdový den prozářený sluncem je za námi. Po večeři pár slov k tomu,
co nás čeká první den toulání po Šumavě, chvilka povídání a jdeme spát.
Pondělní ráno nás vítá mlhou a mrholením. Podle meteorologů to ale vy-
drží jen do oběda. Proto dopoledne jen popojíždíme s krátkými procház-
kami. Jdeme na krásnou a v mlze zádumčivou Chalupskou slať, prochá-
zíme chodník Jezerní slati, v Horské Kvildě se zastavujeme u domku otce
ing. Pavla Pavla, který rozchodil sochy moai. Povídáme si s panem Pavlem
a okukujeme sochu Sepa Rankla, legendárního šumavského siláka. Jeho
podoba nám silně připomíná pana Moravce, tento herec prý také mode-
lem byl. Pak prohlídka Kvildy, nástup do „zeleného autobusu“ a jsme na
Bučině, kde nás vítají první nesmělé paprsky slunce. Takže meteorologové
se na dnešek nemýlili. Prohlížíme si památník „železné opony“, prochází-
me se kolem místního hotelu a po jeho terase a vyrážíme k pramenům
Vltavy. Když se fotíme u pramene Teplé Vltavy, svítí již slunce z krásně
Se Slaměnkou na Šumavě
Chanovická tvrz, muzeum i škola
Ve zříceninách hradu Prácheň
