Page 5 - Sokolovsko-2

Výtvarné schopnosti mu dovolují nejen se o erby zajímat, ale také je kreslit. Proto je také autorem návrhů znaků a praporů několika obcí na Kraslicku. Několikrát pořá-dal již výstavu erbů, např. v Jílovém, Ostra-vě, Kraslicích, Sokolově, ale i v Německu či Nizozemí. Nejvíce se logicky zajímá o erby šlechtických rodů Sokolovska, kterým mj. věnoval rozsáhlý seriál v Sokolovském deníku. Výtvarné nadání uplatňuje i při návrzích příležitostních poštovních razí-tek, zvláště pak velikonočních. Nemělo by zůstat opomenuto, že v roce 2008 byl jeho návrh velikonočního razítka oceněn odbor-níky jako nejlepší v republice.

Desítky let studií archivních pramenů, překládání původní německé historické literatury, sbírání vzpomínek od pamětníků, shromažďování dobových fotografií a pohlednic, listování a poctivé do-plňování kraslické městské kroniky v letech 1985–2010 se neodrazilo jen v otisknutí řady článků, ale také v knižní publikační činnosti. Kromě stručného chronologického přehledu dějin Kraslic, který vy-šel jako zvláštní číslo městského kraslického zpravodaje, vydal Václav Kotěšovec publikaci o kraslické tělovýchově a rok před listopadovými událostmi sbírku pověstí z Kraslicka s názvem Pod zámeckým vrchem. V roce 2007 pak jeho dílo vyvrcholilo vydáním reprezentativní a obsáhlé knihy s názvem

Kraslická kronika , která mapuje dějiny města od jeho počátků až do Sametové revoluce v roce 1989 a částečně i po ní. Zajímavostí této publikace bezesporu bylo, že polovinu částky na její vydání sesbí-rali občané a přátelé města ve sbírce. Opomenuta by neměla zůstat ale i publikace vydaná předloni, která dostala název Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka , která vedle bohatého textu obsahu-je i na 560 ilustrací a na jejímž vydání se podílelo devět obcí kraslického regionu.

Velké množství článků Václava Kotěšovce o dějinách, pověstech, osobnostech či řemeslech nej-západnější části našeho regionu bylo otisknuto nejen v Sokolovském deníku, ale také v Sokolovské jiskře, Týdeníku Sokolovska, Zpravodaji Klubu přátel Okresního muzea v Sokolově či v Nové Pravdě a především ve Zpravodaji města Kraslice, kam píše s měsíční pravidelností již od poloviny 80. let minulého století.

Publikační, převážně vlastivědná činnost letošního jubilanta je cenná hlavně tím, že se věnuje prá-vě nejzápadnější části sokolovského okresu - Kraslicku, které trpí dlouhodobě chronickým nedostat-kem vlastivědných pracovníků, ať těch profesionálních, tak i těch amatérských. Tato skutečnost se totiž negativně odráží v malém počtu článků, studií a knih věnovaných této krušnohorské oblasti, která tak zůstává jednou z nejméně probádaných v celém českém pohraničí. Hlavní přínos čestného občana Kraslic pro regionální historiografii tedy spočívá kromě samotného bádání v popularizaci dějin jeho milovaného města a okolí.