Page 37 - Sokolovsko-2

v důlních klecích. Vůz je určen pro 12 osob a je vybaven dřevěnými sedačkami a opěradly. Výstupní otvory jsou kryty odklopnou zábranou proti vyklánění a vystupování za jízdy. Dvojkolí vozíku jsou odpružena. Vozík má ruční brzdu. Tyto vozy se nesmějí používat na úklonných tratích! Vůz podle stejných podkladů vyrábělo několik výrobců v rozchodech od 450 do 600mm.

Severojižně orientovaný hřeben jižně od obce Bublava odděluje dvě souběžná, hlu-boko zaříznutá údolí Stříbrného a Bublavské-ho potoka. Geologicky je hřeben tvořen fylity a kvarcity (východní svahy), 500–600 milionů let starými usazeninami. Vyšší část hřebene tvoří dvojvrchol Olověného vrchu (Bleiberg, 802m) a Tisovce (807 m), mezi nimiž je mělké sedlo. Potom hřeben klesne o 170 výškových metrů k rozcestí pod Tisovcem, z něhož se přehoupne přes již méně výrazný vrch Hra-diště (715m) a spadne do údolí řeky Svatavy.

Geografickou zvláštností této oblasti je spojení povodí Bublavského a Stříbrného potoka umělýmkanálemve-deným jihovýchodním úbočím kóty Tři skalky (915,8 m). Díky tomu, že kanál je nejdelším přítokem pramenné oblasti Bublavského potoka, je například na mapovém serveru mapy.cz označen jako Bublavský potok, takže se dostaneme k zajímavému zjištění, že Bublavský potok vytéká z pramenné oblasti Stříbrného potoka.

Další zajímavostí je rozlehlé území starých hald, které vznikly při těžbě měděných rud na západních svazích Tisovce. Rudy se v oblasti Tisovce těžily již od dvanáctého století, v menší míře těžba zasahovala i na protější svahy Zelené hory. Velký rozvoj hornictví nastal za Jeronýma Šlika v první polovině 16. století. Do města přicházeli horníci ze Saska, Norimberku i Lipska. Roku 1541 se staly Kraslice svobodným horním městem. Na těžbě především měděné, ale i olověné, cínové a stříbrné rudy a na přilehlých čtyřech ha-mrech, třech hutích a kovadlárně pracovalo údajně přes 2000 lidí. Struska vznikající při zpracování rudy byla vyvážena na haldy, největší z nich (u štoly Adam) je dodnes dobře rozeznatelná nad levým břehem Bublavského potoka. Těžilo se na západním až jižním svahu pomocí vodorovných štol, postupně od vr-chu Tisovce, kde byla ruda nejlépe dostupná, směrem do údolí Bublavského potoka. Za třicetileté války