Page 33 - Sokolovsko-2

na zavěšenou zvláštní kolej a ihned se zase vracel zpět na normální kolej a pokračoval dále. Tímto způsobemse skipy vyhýbaly v různých výškových úrovních. Toto samočinné těžní zařízení konstrukce „Zustrassen“ dodala strojírenská továrna Paul Zustrassen z Ettlingenu v Bádensku.

Automatické zařízení pro plnění skipu vypadalo tak, že skip narazil na nárazníkové páky, které uvolnily zá-sobníkový žlab z horizontální do šikmé polohy, a v tu chvíli začalo plnění. Dole u zásobníku byla obsluha, jeden člověk, který kontroloval plnění skipu a zároveň dával signál k jízdě. Při odjíždění skipu se zvedlo protizávaží a žlabový výpustník byl opět vrácen do horizontální polohy. Automatické zařízení pro vyklápění skipu vypa-dalo tak, že v místě zlomu kolejnic ze šikmé do vodorovné polohy byla na lanech zavěšena bariéra s protizá-važím, kterou skip při přejetí vzal s sebou zvláštními, dřevem obloženými nárazníky. Bariéra stahovala skip z horizontální polohy na nakloněnou rovinu šikmé jámy. Při jízdě zpět otevřel nárazník výpustníky skipu a ten se vyprázdnil. Výpustníky byly za sebou a zůstávaly otevřené až do přejezdu zlomu, kdy se uzavřely s pomocí kluzně vyvýšených dřevěných trámů.

a) oba skipy měly náplň uhlí stejnou, 4,2 tuny

b) větší (širší s více koly) skip vážil 4 207kg a menší (užší) 3 683kg c) rychlost skipů se při jízdě pohybovala okolo 1,6 m.s -1

d) skipový těžní stroj se skládal ze dvoumotorů. Motoru pro pohon vrátku třífázového Siemens Schuckert 500 V, 144 A a 100 kW (136Ks) a pomocného třífázovéhomotoru k dojíždění a náběhu Siemens 240 V, 52 A, 11 kW (15 Ks).

e) průměr lanového bubnu nahoře 2 000mm a délka bubnu 1 200mm

f) těžní vrátekměl dva ozubené převody, jeden se šípovými zuby ve skříni a druhý s obyčejnými čelními zuby g) průměr těžních lan 24mm

h) těžní stroj byl v roce 1935 modernizován a dodalo jej Vítkovické horní a hutní těžařstvo

a) snížená mrtvá váha oproti váze těžní klece a důlních vozíků, čímž se snižuje i váha těžního lana. b) důl nemusí disponovat tolika důlními vozíky jako při těžbě svislou jámou s těžní klecí či úpadní štolou s lanovkou.

c) plnění a vyprazdňování v kontextu s množstvím těživa je podstatně rychlejší. d) vysoký stupeň automatizace a s ním spojená minimální potřeba obsluh. e) namáhání lana je bez rázů ve srovnání s těžní jámou či úpadní štolou. f) vysoký výkon až několika násobně vyšší oproti těžbě těžní klecí i vícepatrové.

g) rovnoměrnost práce, protože v zásobníku vždy nějaké uhlí je. Při těžbě z porubu se akumulační prostory těžko získávají a vznikají tak prostoje.

h) přímý dohled strojníka nad dopravou oproti těžnímklecím, kdemusí být instaloványměřící a signalizační zařízení.

a) vyšším počtem přesýpání se uhlí zjemňuje a je tak nižší výzisk dražších větších druhů uhlí (kostka I a kostka II).

b) není zde možná jízda mužstva po laně.

c) nemá žádné záchytné zařízení, které by řešilo předcházení škod při případném přetržení lana.