Page 32 - Sokolovsko-2

vrstvou přinášelo přítoky vody. Zde bylo nutné jehlovat a okamžitě betonovat. Po překonání štěrkové vrstvy se zaf-čalo podcházet železniční kolejiště, s čímž se počítalo. S čím se však nepočítalo, to byly silné přítoky vod v jílovitých vrstvách, jinak nepropustných. Nakonec obnášely přítoky 4 až 5m 3 vodyminutově. Situace došla tak daleko, že hnaná výztuž-jehlování nešla aplikovat ani s krokem jednoho me-tru. Z hlediska nákladů nebylo přistoupeno ke zmrazování. S obrovskými potížemi bylo raženo pouhých 6–8 me-trů měsíčně, zatímco v uhlí 12 metrů. Beton byl do jámy dopravován dřevěnou lutnou s plechovou vystýlkou, kte-rá byla stále prodlužována. Ale ještě v ražbě v nesoudrž-ných vrstvách se razila jen polovina průřezu jámy s výškou 1,8–2,0 metru. Ta byla následně vyztužena a potom se razila a vyztužila druhá polovina. Tímto postupem se prošlo se značnými obtížemi až do uhelné sloje. Aby bylo zabráněno tvorbě dutin mezi výztuží a nadložím sloje vyplavováním, vkládaly se do výztuže trubičky, které měly vodu odvádět do retenční nádrže pod já-mou. Rovněž byly zřízeny v nadloží tři a ve sloji dva sběrače vody, kteréměly funkci drenu, stahovaly do sebe vodu a trubičkami ji dostávaly do jámy, odkud byla čerpána. Hloubení a železobetonovou výztuž prováděla firma Pittel a Brausewetter, Praha-Karlovy Vary.

Skipové těžní zařízení: Po dokončení betonáže jámy a zásobníku k plnění skipů vypadala situace následov-ně: šikmá jáma měla sklon 54 0 30 / , šikmou hloubku 119 metrů, šířku 4,00 metru, výšku 2,5 metru, ale uprostřed jámy v místě výhybny skipů se výška zvětšovala až na šest metrů, protože se skipy vyhýbaly přejetím přes sebe. Výška šesti metrů jámy byla v délce 10 metrů, přechody od normálního profilu ke zvýšené části výhybny měly délku 13metrů shora i zdola. V dolní části se jáma rozšiřovala směremk nakládací stanici pro skip. V plnící stanici byl k jámě přisazen dvoukomorový uhelný zásobník o objemu 600 m 3 (720 tun) se spádem 42 0 . Ten byl nahoře ukončen výklopníkovou stanicí se dvěma dvoučelisťovými drtiči uhlí a dole nakládkou skipů. Výklop-níky byly dva. První pro jeden důlní vozík (hunt) s úhlem otáčení 360 0 a druhý pro dva důlní vozíky s úhlem otáčení 180 0 . Když prázdný skip dojížděl k zásobníku, otevřel obě výpustě zásobníku, čímž došlo k samovolné-mu naplnění skipu. Jakmile došlo k dosažení ložní váhy, uvedl se do provozu těžní vrátek, skip vyjížděl vzhůru a uzavřel výpustě zásobníku. Zatímco byl jeden skip dole plněn, druhý nahoře v třídírně vyprazdňován. Potom jel jeden skip prázdný dolů a druhý plný nahoru a ve výhybně se minuly tak, že přejely přes sebe. Nyní se pokusím vysvětlit systém přejíždění skipů ve výhybně přes sebe. Každý skip měl ji-nou šířku i jinou váhu. Oba skipy visely na laně. V jámě byly dva druhy kolejnic. Normální rozcho-du 1 660mm pro užší skip a zvláštní rozchodu 1 780mm, po kterých jezdil širší skip, který měl dva druhy kol (čtyři dvojkolí), pro rozchod menší i větší. Tyto zvláštní koleje byly upevněny bočně nad úrovní kolejí normálních, ale pouze ve vý-hybně. To znamenalo, že větší i menší skip jezdily po kolejích normálních, pouze v místě výhyb-ny najížděl větší skip nad úroveň skipu malého