Page 31 - Sokolovsko-2

cení vráceny ke třídění sekundárním okruhem ve formě vertikálního korečkového dopravníku se 72 korečky, poháněného elektromotorem Sie-mens. Dále probíhalo třídění na dvou třídičích patentu Seltner, vyrobených firmou Breitfeld Daněk ve Slaném, a dvěma rezonančními síty s plochou 5 m 2 , poháněných elektromotorem Siemens 500V, 6,9A, 4,4 kW. Získávána byla Kostka I = 80-120mm (75-120 mm), kostka II = 40-80mm (45-75 mm), ořech I = 22-40mm (25-45 mm), ořech II = 12-22mm (12-25mm) a hruboprach = 0-12mm. V případě potřeby mletí uhlí dispono-vala třídírna dvěma kladivovými mlýny z Vítkovických železáren, poháněných motory Škoda o napětí 500 V. Při třídění padaly ořechy přímo do zásobníků, ale kostky šly nejprve na přebírací pasy k odstranění kous-ků hlušiny a teprve potom do zásobníků. Třídírna disponovala ještě dalším drtičem, korečkovým vertikál-ním dopravníkem se 33 korečky a několika pasovými a plátovými dopravníky pro jednotlivé druhy uhlí. Třídírna disponovala zvláštními zásobníky a zařízením pro plnění parních lokomotiv uhlím z falknovské výtopny a dvěma vagónovými váhami a třemi kolejemi s lanovým posunem.

Tato šikmá jáma byla ražena, protože stávající kolejová a lanovková doprava s překládánímuhlí byla ekono-micky nevýhodná.

Umístění těžní skipové jámy vycházelo z několika požadavků. Umístit ji conejdále od vodního toku řekyOhře, mimo silnici Falknov–Královské Poříčí a železnici (BuštěhradskoudráhuCheb–Chomutov) a aby zásobník na uhlí v sousedství skipové jámy byl již v důlnímpoli těžební společnosti. Z toho právě vyšel úklon jámy 54 0 30 / .

Ražba a vyztužení jámy: Jáma musela být ražena problémovými geologickými vrstvami. První vrstvu, kte-rou jáma musela projít, představovala 6,5 metru mocná vrstva popelovin, zřejmě ze sousedního lokomotivního depa. Následovala vrstva štěrku. Pro kolejiště železniční dráhy, ležící blízko jámy, byl zřízen betonový most. Zá-klady mostu stejně jako spodek hlavní vyzdívky a kyvných opor (stojek) měly základ na štěrkové vrstvě. Prvních 11 metrů od terénu bylo vybudováno otevřenou stavební jámou. Po dokončení kolejového mostu a prvních 11 metrů jámy z celkových 119 metrů se pokračovalo v hloubení s využitím těžního vrátku a skipu o objemu 0,8 m 3 . Skipměl přední a zadní sou-kolí. Vyklápění skipu probíhalo tak, že po vyjetí skipu na odval najížděl skip na horizontální kolej menšího rozchodu a zadní kola vyjížděla dále nahoru po koleji s větším rozchodem. Tak se skip samočinně vyklopil. Na dně měl klapku opatřenou koženým těsněním, takže bylomožné jej využívat i k dopravě vody. Při hloubení se objevily hned zpočátku potíže, které si vyžádaly další hloubící zařízení a postupem času vedly k vývoji metody, která se osvědčovala, ale vedla ke zvýšeným nákladům. Procházení štěrkovou

Třídírna Jiří v roce 1925. Visutá lanová dráha vlevo zauhlo-vala třídírnu Jiří z lomu a dolu Jiří v Lomnici, visutá lanová dráha vpravo dopravovala uhlí z třídírny Jiří do chemické továrny ve Falknově. Dělníci zpevňují a utěsňují pravý břeh řeky Ohře proti průsakůmdo sousedního lomu Bohemie.