Page 30 - Sokolovsko-2

Tato třídírna byla po celou svou existenci spjata nejprve s lomem Jiří v Lomnici, následně s hlubinným dolem Jiří v Lomnici a nakonec s hlubinným dolemMarie v Královském Poříčí.

K provozování lomu Jiří (dříve Kästner) v Lomnici byla ustavena ve Vídni 8. února 1917 rakouskou úvěro-vou bankou (Bodenkreditanstalt) Falknovská uhelná akciová společnost (Falkenauerkohlenbergbau, A.G.). V této době začal být v Lomnici otevírán lom a stavěna visutá lanová dráha do budoucí třídírny Jiří, situo-vané poblíž železničního nádraží ve Falknově. Došlo k nasazení bagrů a k zahájení těžby nadloží (skrývky) a první uhlí bylo vytěženo 21. ledna 1918. V letech 1919–1921 byl lomnický závod podřízen chemické továrně ve Falknově, která si dopravovala uhlí z třídírny Jiří visutou lanovou dráhou přes koryto řeky Ohře přímo do továrny. V roce 1921 provozovala společnost v lomu dvě lopatová a pět korečkových rypadel. V tomto roce byla také zřízena úzkorozchodka, která dopravovala uhlí z lomu k nakládací stanici u Lvího dvora. Úz-korozchodka byla zřízena proto, aby se mohlo vytěžit uhlí z pilíře pod 20 metrů vysokou podpěrou lanové dráhy, byla tedy zkrácena na cca 3 kilometry délky. Zde bylo uhlí překládáno na visutou lanovou dráhu a dále v jejích vozících dopravováno do třídírny Jiří.

V roce 1922 společnost těžbu skrývky v lomu zastavila, a to kvůli stále se zvyšující mocnosti nadloží hnědou-helné sloje. Proto se přistoupilo k hlubinnému způsobu dobývání uhlí. Tento postupný přechod od lomového k hlubinnému dobývání uhlí s sebou přinesl snížení počtu zaměstnanců z 1 240 na 500. První uhlí z hlubinného dolu se vytěžilo v roce 1924, ale do třídírny Jiří bylo dopravováno nejprve společně ještě s uhlím z lomu. V tomto období, tedy 1924–1927 nastal postupný přechod od visuté lanovkové dopravy uhlí do třídírny Jiří k dopravě podzemní lanovkou po důlních kolejích ke skipové jámě, odkud bylo uhlí dopravováno ve ski-pech do třídírny.

Začátkem února 1917 zahájila společnost výstavbu třídírny Jiří. Nejprve byla pomocí bagru odstraněna terénní nerovnost, nevelký kopeček a místo pro výstavbu srovnáno s využitím materiálu odtěženého. Vnitřní zařízení pro třídění a drcení uhlí bylo převážně patentem firmy Seltner. Jednalo se o železobeto-novou budovu s plochou 932,6 m 2 o maximální výšce 23,5 metru, zauhlovanou nejprve visutou lanovou dráhou z lomu a později dolu Jiří v Lomnici, a to až do roku 1927, tedy zhruba 10 let. V roce 1927 byla ale dokončena šikmá jáma se sklonem 54 0 , 30 / a vybavena skipovým výtahem (skip je šikmý výsypný výtah). K ní bylo uhlí dopravováno lanovkami v důlních vozících (huntech) z polí severního, východního a západního. Pod jámou byla umístě-na hlavní čerpací stanice se třemi čerpadly a také uhelný zásobník s obsahem 720 tun. V roce 1945 byla zahájena výstavba druhého uhelného zásobníku nad dnem jámy, odkud byly skipové nádoby plněny uhlím a vytahovány skipovou jámou do třídírny, do malého zásobníku, kde se ze skipu vypouštělo spodními klapkami. Odtud šlo ke třídění na jednotlivé druhy uhlí. Historické rozměry jednotli-vých uhelných sort jsou uvedeny v závorkách, ty po roce 1945 jsou uvedeny mimo závorky. Hodinový výkon třídění dosahoval 150 tun. Kusy nad 120mm byly odtřiďovány a dodávány do drtiče patentu Seltner, vyrobeného firmou Breitfeld Daněk v roce 1916, po předr-