Page 27 - Sokolovsko-2

Krajina Sokolovska může pro mnohé znamenat krajinu, která byla po celá desetiletí devastová-na těžbou a s ní spojenou průmyslovou výrobou. Ze svého dětství si krajinu Sokolovska vybavuji jako šedivou a ponurou, a s jistou nadsázkou lze tvrdit, že tu snad ani dříve nesvítilo slunce. Jakko-li se zdá tento příměr nadsazený, je vlastně logický a možná i částečně pravdivý. Prostudujeme-li si vývoj znečistění životního prostředí na Sokolovsku, zjistíme, že v 80. letechminulého století zde byl zejména stav ovzduší ve velmi špatném stavu. V průběhu porevolučních let, kdy byly postupně tvořeny legislativní předpisy hájící zájmy životního prostředí, se začal stav životního prostředí zlepšovat. Lepší stav životního prostředí má však na svědomí do jisté míry i útlum těžby a s ní sou-visející průmyslové výroby.

Zkusme se však na krajinu, která byla zdrojem nerostných surovin a zaplatila za to nemalou daní, podí-vat z úplně jiného úhlu pohledu. Při pohledu do vytěžených lomů si stěží někdo vybaví ten neuvěřitelný koloběh, který zde právě před našimi zraky probíhá. Při napouštění jezera Medard si možná většina z nás řekne, že je to prostě nejlevnější způsob rekultivace – zatopit lom. Ve skutečnosti, když se zamyslíme nad samotným vznikem hnědého uhlí, které se zde po dobu delší než jednoho století ve větší či menší míře těžilo, dojdeme logicky k tomu, že zde již v minulosti nějaké jezero muselo být. Jen stručně pro osvěžení vzniku uhlí uvádím, že vznikalo především z rostlinných materiálů, které byly uloženy v anaerobních vod-ních prostředích, kde nízké hladiny kyslíku bránily jejich kompletnímu rozkladu a oxidaci. Není proto žád-ným překvapením, když v jílových sedimentech, ve kterých jsou zpravidla uhelné sloje uloženy, můžeme při odlupování jednotlivých vrstev najít například zbytky vodních živočichů.