Page 23 - Sokolovsko-2

V letošním roce si připomeneme 95. výročí události, která vešla do historie Sokolova pod ná-zvem „Falkenauer Plünderung“. V důsledku složité poválečné politické situace, navíc kompliko-vané naprostým nedostatkem potravin a dalších základních potřeb, vtrhly ve středu 6. listopadu 1918 davy obyvatel ze širokého okolí do města Sokolova a došlo k velkému rabování. Ve starých článcích jsem našla jen stručnou a všeobecnou zmínku, že tehdy bylo také vydrancováno devět ži-dovských obchodů a bytů. Ale čí domy jmenovitě to byly? Přes dlouhé hledání dalších dokumentů a svědectví se podařilo najít pouze některé odpovědi. Ale pokusme se přesto alespoň s přispěním těchto zjištěných faktů znovu se k této události vrátit….

Falkenauer Tagblatt z 9. 11. 1918 tehdy psal: „Doměsta se nahrnuly tisíce lidí z celého okolí. Někteří přitáhli až od Kraslic. Lidé zaútočili na obchody a kradli vše, co jim přišlo do rukou. Vyloupeny byly i byty obchodníků. Před-měty bytového zařízení, pokud je hladoví nemohli odvléci, byly nesmyslně ničeny. Plenění trvalo do pozdních noč-ních hodin. Protože neklid trval, bylo nad městem vyhlášeno stanné právo“. Dodejme, že o zdejší situaci tehdy poměrně obsáhle psaly i pražské noviny „Bohemia“, což dokládá její ohlas v širokém měřítku. Bezesporu se proto tato událost trvale zapsala jak do sokolovských dějin, tak do podvědomí zdejších lidí. Už o rok později vyšly v tehdejším Falknově nákladem Josefa Kostiala pohlednice s kresbami jistého J. Smrčky, patrně české-ho občana ze Svatavy, na jejichž rubu byly z tvorby svatavského Karla Schumanna uvedeny v egerländském dialektu texty, které celou událost veršovaně popisují. Připomeňme si alespoň úryvek jednoho z nich:

Na jedné z těchto kreseb je také dodnes zřejmý jeden z vyrabovaných domů, který je rodáky i pamět-níky nejčastěji připomínán. Šlo o objekt čp. 132 na rohu Zámecké ulice.

Za totality zde byl Dům látek, dnes je v majetku vietnamských obchodníků. První zápis v katastru ale uvádí, že roku 1869 tento dům vlastnili dva židovští majitelé. Byli to Moritz Stein a Zikmund (Sigmund) Binhak. Druhý jmenovaný je v kontextu izraelitské historie poněkud více známý, byl totiž druhým předsta-veným sokolovské židovské náboženské obce.

Po Binhakově smrti, když zemřel nečekaně v šestapadesáti letech, ovdovělá Zikmundova manželka tuto nemovitost prodala a dům změnil majitele. V některých pramenech se uvádí, že se jím stala rodina Kellerova. Dnes však lze upřesnit, že ve skutečnosti jej spolu se svou první manželkou Emmou, rozenou Zentnnerovou, koupil židovský obchodník Karel Heller, pocházející z Neosablitz (dnes Nezabylice) na Cho-mutovsku. V tomto prvním manželství se jim v Sokolově narodily dvě dcery. Jejich otec však v červenci 1907 uzavřel druhé manželství se Sabinou Lorvitzovou. A právě oni, již se třemi potomky (k dcerám totiž přibyl v druhémmanželství ještě syn Josef) tento dům s obchodem v období pověstného „Plünderungu“ vlastnili. A rabování zažili.

Občas se o tomto objektu hovoří též jako o tzv. Růžkově domě. Lze se však s pravděpodobností do-mnívat, že obchodník Karel Růžek zde při této události ještě nebyl. O jeho přítomnosti ve městě se totiž