Page 18 - Sokolovsko-2

lik desítek dobrovolníků, kteří požadovali zbraně k obraně republiky. Během bouřli-vého jednání mezi zástupci československé armády a sovětské armády došlo následně alespoň ke stažení okupačních jednotek z kasáren a k jejich rozmístění do okolních obcí Vítkov, Dolní Nivy a Lomnice, nebez-pečí ozbrojeného střetu s možnými daleko-sáhlými důsledky tak pominulo. Ráno bylo velmi živo v obchodech a záhy došly základní potraviny (chléb, máslo, cukr). Podle slov sokolovského kro-nikáře pracovali zaměstnanci obchodů, jak nejlépe mohli a všechny strasti zvládli.

Začaly se odehrávat první rozhovory mezi místními obyvateli a okupanty, stejně, jako tomu bylo prakticky všude po celé republice. V Sokolově u nového mostu přes Ohři měli stanoviště dva sovětští vojáci. Byli obklopeni skupinkou mladých lidí, kteří k nim horlivě promlouvali: „Proč jste tu? Co vám děláme? Tady není kontrarevoluce. Jděte domů. Vaši tátové nám přinesli svobodu, vy nám ji berete. Proč? Proč k nám jezdíte s tanky? Proč do nás chcete střílet? Vidíte, že nemáme zbraně…“

Na Starém náměstí (tehdy náměstí 9. května) se shromáždilo několik tisíc lidí. Bylo tam plno křiku a vyjednávání se sovětskými tankisty, kteří přijeli od Rychnova. Ti však neodpovídali a nikterak nere-agovali ani na hrubosti. Po hodině jednání se vraceli k Rychnovu.

Z Habartova se objevila informace, že sovětský velitel vyhrožoval srovnáním města se zemí, jestliže nebudou odstraněny hanlivé nápisy proti okupantům. Tato informace byla později dementována. V Chodově sovětští vojáci do odsuzujících nápisů stříleli.

V pravé poledne se ozvaly sirény a zvony, symbolizovaly dvouminutovou protestní stávku. Zvláštní vydání Sokolovské Jiskry obsahovalo provolání k občanům i k velitelství okupačních vojsk. Jež vybí-zelo ke klidu. Začalo také vysílat rozhlasové středisko Sokolov, ozývali se zástupci závodů, své postoje vyslovovali i učitelé, konaly se podpisové akce.

Ani ve večerních hodinách ulice neutichly. Pokračovaly vzrušené diskuze, kdesi z prostoru Kraslické ulice se ozvala střelba. Jednalo se pravděpodobně o střelbu naslepo, protože další den se žádné zprá-

vy o obětech ani raněných nezmiňovaly. Příští den 22. srpna nenastalo žádné uklidnění. Městské ulice byly pomalované nejrůznějšími nápisy odsuzující okupační vojska či sovětskou politiku. Sokolovská Jiskra vydala další zvláštní číslo, ve kte-rém OV KSČ vybízelo obyvatele, aby cizí vojska ignorovali. V Sokolově se také ob-jevilo několik čísel plzeňské Pravdy. V poledních hodinách byla na střeše Hornického domu vyvěšena státní vlaj-ka a vedle ní byla symbolicky umístěna i vlajka smuteční. Ze střechy OÚNZ (dneš-ní Úřad práce) byla sražena velká rudá