Page 9 - Sokolovsko

vykonal soud první tři popravy v městě Bensheim. S obviněnými vojáky byl vykonán velice krátký proces, který vlastně ani procesem nebyl. Veškeré námitky byly ignorovány, obhájce chyběl a s hlasováním se nepočítalo. Takových poprav vykonal Helmův létající soud za dva měsíce své činnosti kolem padesáti. V souvislosti s ústupem německých vojsk se koncem dubna 1945 ocitl tento soud na Sokolovsku, kde si za své dočasné sídlo vybral obec Jindřichovice. Zde se jeho cesty zkřížily s pětadvacetiletým poručíkem wehrmachtu Adalbertem Kappererem, kterého toto setkání stálo život.

Adalbert Kapperer se narodil 9. 2. 1920 v Aschaffenburgu-Schweinheimu. Po skončení základní školy absolvoval kurs na obchodníka a poté se živil jako prodejce vín. Hodně při práci cestoval a ve volném čase se věnoval cyklistice, přičemž často podnikal i dlouhé cyklovýlety do vzdálenějších destinací. Byl členem mládežnické organizace Hitlerjugend a od roku 1939 také NSDAP. Roku 1940 se jako příslušník říšské pracovní služby RAD účastnil tažení do Francie, za což byl vyznamenán záslužným křížem. V říjnu téhož roku byl přijat do wehrmachtu a umístěn k oddílu těžkého dělostřelectva v Duryňsku. V květnu 1941 absolvoval kurs obsluhy radiostanice a následující roky strávil ve francouzské Normandii, ke konci služby u pobřežního dělostřelectva v Cherbourgu.

V době invaze do Normandie, tedy v červnu 1944, se v rodném Aschaffenburgu oženil, jeho manželka Elsa, která byla v tu dobu těhotná, však v lednu 1945 při spojeneckém bombardování města zemřela. Kapperer by postupně povyšován a v říjnu 1944 až lednu 1945 prodělal důstojnický kurs v Pomořansku, po kterém byl povýšen na poručíka. Poté byl odvelen do severního Hesen-ska, k baterii těžkého dělostřelectva u města Fritzlau. Kolem 20. března, jak se blížila do severního Hesenska fron-ta, byl určen jako velitel skupiny mužů, jež měla u Fritzlau stře-žit most a ničit americké tanky, které by se k mostu přiblížily. Jejich síla byla však omezená, a proto se záhy začali stahovat na Eschwege, Harz a potom směrem na Halle. Ústup probí-hal za neustálých přestřelek a několikrát se Kappererovi muži probíjeli z obklíčení. 18. dubna se vyčerpáni a unaveni ocitli v Jindřichovicích na Kraslicku, kde právě shodou okolností pobýval létající soud majora Helma. Sám poručík Kapperer byl velice vysílen a nemocen, trpěl silnými bolestmi žaludku a střev a měl vysokou horečku. Odmítl však hospitaci a žádal jen o opiové kapky, jež ho měly dostat na nohy.

20. dubna, v den narozenin Adolfa Hitlera, dostal přímo od majora Helma rozkaz přemístit se se svou skupinou do sas-kého města Eibenstock, vzdáleného zhruba 33 kilometrů. Než se vydali na cestu, museli se jeho muži účastnit popravy mla-

dého vojáka, který se u své jednotky hlásil o několik hodin později, než měl. Popravu nařídil Helmův soud a dle poválečných výpovědí se poručík Kapperer vyjádřil k tomuto činu odmítavě. Těžko mohl tušit, že jen za několik hodin jej potká stejný osud…

Kappererova skupina čítala asi 30 starších, unavených a nemocných mužů, někteří byli raněni a měli spíše ležet v z lazaretu. Místo zbraní mělo mnoho z nich hole, o něž se při chůzi museli opírat. Jiní postrá-dali helmy a další vojenské vybavení, takže pohled na celou skupinku musel být více než tristní. V rozkaze, který poručík Kapperer obdržel, nebyla žádná zmínka o bojovém úkolu ani o způsobu, jakým se mají do Eibenstocku dopravit. Prostě jen dojít na místo. Odpoledne 20. dubna se tedy vydali smě-rem na Přebuz a do Saska. Pochod musel být velice pomalý, neboť stav mužů byl žalostný, počasí špatné