Page 5 - Sokolovsko

soustředěna na tyto prvky. Korunní římsy tohoto komplexu budov nejsou v jedné úrovni, přesto půso-bí jednotně. V projektu použil stavitel mnoho novobarokních prvků. Navrhl kordonovou římsu zdobně profilovanou a nad okny s dekorativními suprafenestrami. Rovněž vstupní portál byl proveden se zdob-ným štukem a kruhovým oknem v nadpraží. Pravá rustikální část domu byla výrazná, členěná v přízemí bosováním obklopujícím velký, prosklený výklad. Ten byl také umístěn v levé části fasády, ale byl osazen do hladké pásové rustiky. Okna směrem k evangelickému kostelu měla v nadpraží oblouky. Okenních os bylo na této straně sedm. Byl zde také boční vstup, kterým se chodilo do sálu vlevo nebo do suterénu. Hotel byl pojmenován po rakouském mocnáři Kaiser von Oesterreich, po vzniku první republiky to byl opět hotel Weber. Provoz hotelu zajišťoval Anton Köhler, který měl také pronajatý hotel Neuburger v Chebu. Pan Weber umírá v roce 1920 a vlastníky hotelu se stávají jeho děti a manželka. Ti žijí v Kar-lových Varech, a zřejmě proto prodávají tuto nemovitost panu Langkammerovi. Po krátké době nový vlastník zjistil, že současný provoz mu nevyhovuje a že prostory jsou malé. Objednal proto u stavitele Theierla adaptaci. Pracovalo se zejména v suterénu, kde byly vytvořeny tři místnosti pro pivnici. V patře zůstaly jídelny a salonky. V roce 1926 došlo na základě dohody mezi panem Langkammerem a stavi-telem k vyrovnání za stavební práce, a to tak, že rohová část připadla panu Theierlovi. Provoz hotelu zajišťovali manželé Hans a Emilie Weinischovi.

Již v roce 1932 měl hotel Theierl řadu dalších vlastníků a dokonce na právo vlastnické byla podána žaloba. Soudní spor se táhl až do roku 1939, kdy hotel zabrala německá armáda - wehrmacht. Tehdy byly pro její po-třeby obsazeny prostory pivnice, kde byly vzpěrami zajištěny klenby proti případnému bombardování. Při ná-letu na město 17. dubna 1945, kdy byl v hotelu kromě jiného umístěn vojenský lazaret, dostala budova přímý

zásah a zahynulo zdemnoho osob. Po válce byl celý prostor urovnán a byl nevyužit až do roku 1970. V té době ing. arch. Miloslav Sýkora společně s ing. arch. Zbyňkem Ti-chým s Plzeňského Stavoprojektu navrhují budovu domu odívání, která byla slavnostně otevřena v roce 1971 pod názvem PERLA. Pokud budeme pátrat ve starém tisku, zjistíme, že hotel Weber, Kai-ser von Oesterreich nebo Theierl za dobu své existence patřil mezi nejvýznamnější hotely v tehdej-ším Falknově. Byla zde odehrána řada divadelních představení, za-sedání zastupitelstva a dokonce utkání v zápasech a boxu. Hotel při volbách sloužil jako volební místo, konaly se zde také předvolební schůze. K jedné z nich se váže i přítomnost budoucího prezidenta T. G. Masaryka v roce 1911. Tehdy přijel podpořit kandidaturu Simona Starka, který byl nominován za Svobodné socialisty. Věřím, že k této významné události bude do míst bývalého hotelu do bu-doucna umístěna pamětní deska. Málokteré město v pohraničí se přítomností prezidenta T. G. Masaryka totiž může pochlubit.