Page 34 - Sokolovsko

pro přejmenování města a 13% proti. Rozhodnutí, že město bude přejmenováno v březnu roku 1948, padlo na schůzi rady místního národního výboru v srpnu roku 1947.

K prokázání české his-torické půdy vypsalo plé-num místního národního výboru ustanovením ze 14. ledna 1948 literárně-historickou soutěž zachy-cující historii města. Sou-těž byla vypsána tak, aby ceny byly předány v březnu 1948. Dílo mělo upozor-nit na slovanské osídlení na území města již v 10. století, dále mělo popularizovat průmysl města. Práce měly být odevzdány do 1. března 1948 a vyhodnocovací porota se skládala ze spisovatelů Marie Majerové, Jana Tomana, Josefa Drdy, zástupců ministerstva informací a ministerstva školství a jednoho historika, který není v kronice jmenován. Do soutěže přihlásily své projekty tři uchazeči. Presidiální sekretářka místního národního výboru Věra Hidcová-Pojarová, ředitel sokolovské národní školy Václav Němec a karlovar-ská firma Scherzer & Stingl.

Podle hodnocení spisovatelů Josefa Tomana a Jana Drdy splnil nejlépe podmínky soutěže projekt sekretářky Věry Hidcové-Pojarové. Dílo ředitele Václava Němce neodpovídalo požadavkům soutěže, i když bylo jinak dobré. Malá práce Scherzera & Stingla byla prý neúplným dílem. Vzhledem k zane-prázdněnosti členů poroty se vyhodnocení soutěže zdrželo. První cenou měla být částka 20 000 Kč, druhou 10 000 Kčs a třetí 5000 Kčs. Jelikož další účastníci nesplnili podmínky soutěže, měl každý do-stat po 3 000 Kčs jako odměnu za účast.

Město bylo nakonec přejmenováno již 8. února 1948 ministrem vnitra Václavem Noskem, ovšem vzhledem k únorovým událostem byla oslava 5. výročí bitvy u Sokolova a zároveň oslava přejmeno-vání města nutně odložena až na 31. března. Okamžitě po podání demise ministrů nekomunistických stran ve vládě bylo místním rozhlasem obyvatelům oznámeno, že pracující ze všech závodů (přes 400 účastníků) se na svém manifestu v Hornickém domě shodli na ustanovení nové Národní fronty na základě pokroku a socialismu. Zároveň byl jednomyslně přijat návrh poslat telegram prezidentu Benešovi a předsedovi vlády Klementu Gottwaldovi, kde měla být vyjádřena podpora komunistické straně v souladu s tehdejší politickou situací. Rovněž byl poslán telegram předsedovi československé sociální demokracie Bohumilu Laušmanovi. Podle kroniky proběhly únorové události v sokolovském okrese přímo ideálně - díky Komunistické straně Československa. „Záškodníci“ prý uprchli za hranice do Německa. Doslova se můžeme dočíst, že „pohraniční Sokolovsko […] uvítalo nový den našich ná-rodních a státních dějin radostně…“

Tak důležitá událost, jako bylo přejmenování města, musela být pro tehdejší dobu odůvodněna nejen historií města. Tehdejší občané ji považovali i za vyjádření vděčnosti československým zahra-ničním vojákům, kteří u Sokolova bojovali.