Page 29 - Sokolovsko

Emil Rösler patří mezi zapomenuté architekty meziválečného období, mezi které můžeme řadit třeba Ohmannova a Loosova žáka Rudolfa Welse, Wagnerova žáka Karla Ernstbergera nebo Berndlova žáka, švýcarského architekta Heinricha Scherrera. Všichni tito jmenovaní architekti působili v Karlovarském kraji, tedy i na Sokolovsku.

Emil Rösler je tak trochu stále záhadnou osobností. Víme, kde se narodil a pracoval, neznáme ale podrobnosti jeho životní pouti. Zajímavostí také je, že se sice narodil v severních Čechách, většinu života ale žil a pracoval v saském Plavně ve Vogtlandsku (Plauen in Vogtland).

Architekt Emil Rösler se narodil 31. 12. 1874 ve Vlčí Hoře (Wolf-sberg) u Rumburku a zemřel 8. 12. 1954 v Plavně. Působil ve Wolf-sbergu, Děčíně, Drážďanech a v Plavně (Plauen) v Sasku. Dnes už víme, že jeho synem byl zahradní architekt Otwin (na-rozený v Drážďanech roku 1900 a bydlící také v Plavně). I druhý

architekt Rösler, Siegfried, pocházející z Rumburku (1902) a žijící také v Plavně, byl také Emilovým sy-nem.

Nejznámější stavbou dle Röslerova návrhu je obchodní dům Julius Tietz v Plavně, později Hertie, jenž je dnes přestavován na sídlo Zemského úřadu (Landratsamt). Rösler byl členem umělecké skupiny Freie Vereinigung Vogtländischer Künstler, spolupracující se spolkem „Kunstverein Plauen“ , která v 2. patře obchodního domu Tietz vystavovala obrazy a sochy s postranním úmyslem, že „umění zde má být také pro ty, kteří by na něj měli čas jen mezi dvěma nákupy“. Bylo zde vystaveno několik set obráz-ků, které si mohli lidé i zakoupit.

V rodném Rumburku vzniklo několik staveb E. Röslera, mimo jiné pozoruhodná stavba kavárny Hen-ke. Ve stejném období vznikla velice dobře zachovaná a restaurovaná vila Brettschneider v Děčíně z roku 1924 ve stylu art deco, kterou zpracovala historička Alena Sellnerová z Ústí nad Labem v projektu Slavné vily. Objekt nyní vlastní nový majitel, který si je plně vědom výjimečnosti dochování vnitřní in-teriérové výbavy, a proto ji pečlivě podle dochovaných materiálů rekonstruuje, tato vila tak bude jako jedna z mála zachována plně podle původního autorského záměru.

Teprve nedávno byla vyhlášena za kulturní památku knihovna s hasičárnou v Aši, kterou E. Rösler navrhl v roce 1930. Stavba je pozoruhodným polyfunkčním objektem, sdružujícím zdánlivě nesourodé funkce, patřící mezi reprezentanty německého tradicionalismu a art deco na našem území.