Page 25 - Sokolovsko

byl dodatečně ozvučen v pařížské pobočce amerického Paramountu v češtině, němčině a francouzštině. To, že se některé filmy vyráběly ve více jazykových modifikacích, nebylo ojedinělé. Premiéra tohoto filmu se konala 27. února 1930 v kině Alfa na Václavském náměstí v Praze. O půl roku později přibyl film Když struny lkají, následně 24. října 1930 proslavený film C. a k. polní maršálek s Vlastou Burianem a film Za rod-nou hroudou. A filmový byznys prezentovaný již zvukovým filmem začal roztáčet kola výroby zvukových filmů do vyšších otáček.

Rychlý nástup zvukového filmu ve světě znamenal pro městské kino ve falknovském Hornickém domě zásadní změnu. Někdy koncem roku 1929 získalo kino zvukovou aparaturu, v té době žhavou novinku. Vždyť tehdy ještě neexistoval český zvukový film a Praha viděla premiéru zvukového filmu (amerického) v srpnu 1929 v Lucerně! Jen škoda, že neznáme datumprvního promítání zvukového filmu v našemměstě. Kino mělo pevný promítací režim a jistě bylo velmi populární. Zajímavé však je, že městští radní nepodleh-li tehdy módnímu vlivu v pojmenování kin. Názvy kin jako Kapitol, Alfa, Apollo, Elektra, Metropol, Centrál vycházející ze zahraničních, především amerických a německých vzorů, ale i české jako Beseda, Čas, Lípa, Světozor byly velmi módní a populární. Nad vchodem kina byl pouze velký jednoduchý nápis KINO. Kino tak převzalo starý název kina v Nádražní ulici – Städtische Lichtbildbühne. Málo je známá skutečnost, že v tehdejším kině Hornického domu působilo i další kino zvané BIO Sokol. Jeho název nebyl veden snahou o nějaké počeštění Falknova, ale tím, že provozovatelem tohoto kina byla česká tělovýchovná organiza-ce Sokol. Tato organizace sdružovala českou menšinu, především na poli sportovním, ale cizí jí nebyla ani další činnost a osvěta podporující českou veřejnost, jako např. společenské zábavy, slavnosti a výlety. Důležitá činnost Sokola spočívala v budování a výstavbě tělocvičen, tzv. sokoloven. V sokolovnách se pak soustřeďovala činnost Sokola a sály sloužily taktéž k promítání filmů. Po vzniku Československa se Sokol začíná ucházet i o kinematografické licence. Kina pod jednotným názvem Bio Sokol byla zakládána po celém tehdejšímúzemí republiky, a to nejen ve vnitrozemí s českou většinou, ale i v německy mluvících oblastech. Buď byla stavěna přímo nová kina, či se promítalo ve vlastních sokolovnách a nebo se pronají-maly různé sály či přímo kina. Zdá se, že šlo asi o celostátně organizovanou a Sokolempodporovanou akci, na kterou se vypisovaly i peněžní sbírky.

Ve Falknově se kulturní život české menšiny soustřeďoval zejména kolem české školy, kde kromě Soko-

la byla i redakce čes-kého časopisu Výspa. Ve škole byl také or-ganizován předpro-dej vstupenek na tato filmová představení. Provozovatelem čes-kého kina Bio Sokol byli zřejmě místní so-kolové. Ti si na určité dny pronajali městské kino a promítali pro veřejnost především české filmy. Šlo pře-devším o pátky. To byl den, kdy městské kino nepromítalo. Schéma promítání městské- Kino v Hornickémdomě v Sokolově v předválečné době.