Page 22 - Sokolovsko

17 000 papírových uren do řeky Ohře. A po té byli ti, kdož provedli tento příkaz, nelítostně popraveni. Nicméně Heinrich Himmler a jeho nejbližší spolupracovníci si vzhledem k válečnému vývoji postupně uvědomovali složitou mezinárodní situaci. A tak i když nelítostně pokračovaly masové deportace do vy-hlazovacích táborů, nechybělo současně jisté lavírování. Proto Himmler během roku 1944 „rozjel“ jednu z největších podvodných akcí nazvanou „Zboží za krev, krev za zboží“. Došlo k několika setkáním na-cistických pohlavárů s představiteli světových židovských organizací, na jejichž základě bylo mimo jiné dojednáno, že 1368 vybraných Židů z koncentračního tábora v Bergen-Belsenu bude k datu 9. prosince 1944 odsunuto na švýcarské území. Nic bližšího k osudu tohoto transportu se však stále neví. Stejně ve-lice kusé jsou zmínky o Himmlerových schůzkách s bývalým předsedou Švýcarské spolkové rady Jean Marie Museem, které se týkaly situace Židů v terezínském ghettu. Doloženo je, že se jejich druhé setkání uskutečnilo 15. ledna 1945 a že tehdy Himmler projevil ochotu umožnit také odjezd určitému počtu Židů z tohoto ghetta. S podmínkou, že Německo za každého z nich získá zboží v hodnotě jednoho tisíce dolarů. Podrobnější informace a dokumentace k tomuto zcela výjimečnému aktu také nejsou dodnes známy. Stejně tak máme minimum autentických svědectví. Musíme se tedy spokojit s tím, co paní Rosa Löwyová vyprávěla svým nejbližším a co mi oni potom při setkání sdělili.

Někdy kolem 3. února 1945 vydala terezínská komandatura příkaz k sestavení dalšího transportu. Ovšem byly vytyčeny striktní a naprosto nezvyklé směrnice. Mohli se do něj totiž zařazovat pouze někteří Židé. Přesněji z Protektorátu Čechy a Morava, z Německa a Rakouska, nikoliv však z Dánska a Slovenska. Omezenost se rovněž vztahovala na židovské míšence, kteří sem byli dopraveni v rámci tzv. „uzavřeného pracovního nasazení“. Ze sestaveného seznamu potom velitel ghetta Karl Rahm s dalšími činiteli SS pro-vedl další přísný výběr. Z původní listiny zapsaných byly vyškrtnuty osoby s akademickým vzděláním, dále osoby, které v předválečném civilním životě zastávaly vlivné společenské postavení, a vyřazeni byli také ti, kdož špatně vypadali. Do současnosti není jasné, kdo tato kriteria stanovil. Navíc právě Löwyovi,