Page 15 - Sokolovsko

13 časopis obyvatel a přátel Sokolovska

a 1871 tedy znamenal nevídaný rozvoj důlního podnikání a průmyslu. Následující tabulka dokládá výši těžeb uhlí v sokolovském hnědouhelném revíru před a po otvírce železnice a následném připojení dolů k ní:

Rok těžba uhlí v revíru (t) poznámka

1862 24 044

1869 224 532 bezprostředně před zprovozněním železnice 1872 606 120 bezprostředně po zprovoznění železnice

1886 1 005 134 vybudováno již množství závodových vleček a lanovek 1896 2 034 496 díky odbytu uhlí otevřeny nové doly a připojeny k železnici

Z tabulky je patrný nesmírný nárůst těžeb a rozvoj důlního průmyslu. Byla to železnice, která spojila Falknov se světem a zaručila mu tak rozvoj, spojený s přílivem pracovních sil. Jak se ale Buštěhradská železniční dráha do Falknova dostala?

Výstavbě Buštěhradské železniční dráhy předcházela Lánská koněspřežní dráha. Ta byla v Evropě druhou nej-starší železnicí po koněspřežce z ČeskýchBudějovic do Lince. Lánskoudráhuprovozovalo sdružení pražskýchměš-ťanů a šlechticů s názvem „Pražská železniční společnost.“ O koncesi zažádali v roce 1825 hrabě Kašpar Šternberk a hrabě Eugen Vrbna. Právo k vybudování koněspřežky dostali 30. července 1827. Dráhaměla původně na základě císařskéhoprivilegia vést z Prahy do Kladna a dále křivoklátskými lesy přes Zbečno u Křivoklátu a Liblín až do Plzně. Dráha sloužila zpočátku jen k dopravě dřeva z křivoklátských lesů do Prahy a později dopravovala do Prahy i kladenské černé uhlí. S výstavbou se začalo u Kačic a v roce 1828 byl hotov první zkušební úsek v délce jednoho kilometru. Na něm se zjistilo, že litinové kolejnice z hutí knížete Fürstenberka se lámou a pražce z tvrdého pískovce z lomů Karla Clam-Martinice z okolí Kamenných Žehrovic se drolí a vozy je třeba také vylepšit. Od 21. května 1830 byl v provozu úsek z Prahy do Kladna a ještě týž rok došlo k prodlou-žení z Kladna do Lán a v roce 1833 až do polesí Píně jihozápadně od Lán na Křivoklátsku a z Píně do Dolní

řada

výrobní číslo

rok výroby

výrobce řada ČD

I 101-105 1855-1861 Lokomotivfabrik der StEG

Ia 401-422 1890-1906 Wiener Neustadt,Floridsdorf BMMF 300.601-623 II 106-11 1863-1868 Lokomotivfabrik der StEG

III 113-170 1870-1873 Lokomotivfabrik der StEG Floridsdorf 322.201-254

IIIa 180-277 1887-1907

Wiener Neustadt Lokomotivfabrik der StEG

324.301-396

IV 301-306 1884-1890 Wiener Neustadt 412.001-006 IVa 351-355 1909 BMMF 413.101-105 V 001-020 1870-187 Sächsische Maschinenfabrik Chemnitz 232.201-220 Va 501-506 1918 BMMF 524.101-106 VI 081-084 1873 Kessler Karlsruhe

VII 090-096 1887-1897 Wiener Neustadt 253.301-307 VIII 051-066 1898-1914 Lokomotivfabrik der StEG 354.425-441