Page 12 - Sokolovsko

životního vězení, u Helma se zastupitelství zpočátku pokoušelo prosadit i trest smrti, což však neprošlo díky psychiatrickým po-sudkům, které u Helma diagnostikovaly psychické poruchy z válečných zkušeností a tím sníženou odpovědnost za své skutky. Proces proti oběma obžalovaným se konal ve dnech 10. a 11. září 1953 u státního soudu ve východním Berlíně a byl pečlivě sledován západními médii. Helm byl obviněn ze smr-ti 20-30 lidí, Bähr ze sedmi. Soud nakonec vynesl pro oba trest doživotí a ztrátu ob-čanských práv. Rozsudek brzy nabyl právní moci a Helm byl odvezen do věznice Bran-denburg, zatímco Bähr měl zbytek života strávit v Torgau.

Roku 1956 však došlo v NDR k rozsáhlé amnestii 15 000 vězňů, z nichž 3308 bylo od-souzeno za válečné zločiny. Amnestie souvi-sela s probíhajícím procesem destalinizace a částečnou liberalizací v zemích východní-ho bloku a v NDR navíc měla znamenat ja-kousi tlustou čáru za nacistickou minulostí, i když propaganda komunistického státu mluvila o tom, že k propouštění válečných zločinců dochází pouze v SRN. Nebyla to však pravda.

Mezi propuštěnými na svobodu se ocitli i bývalí velitelé létajícího stanného soudu Erwin Helm a Bruno Bähr. První si odseděl 3 roky a 5 měsíců, druhý 4 roky a 2 měsíce.

Bývalý major Helm se následně odstěhoval do SRN, kde ve spolkové zemi Bádensko-Würtembersko žil až do své smrti v listopadu 1993. Bruno Bähr zemřel roku 1990.

V době, kdy Helm, Bähr, Fernau a další váleční kati stanuli v polovině 50. let před soudem, bojoval bratr popraveného poručíka Kapperera Walter za jeho rehabilitaci. Přesto, že soudy rozhodly, že poprava byla nezákonná, Kappererova rodina jej nesměla zapsat do seznamu padlých z Aschaffenburgu. To se zdařilo až roku 1955 díky intervenci spolkového ministra vnitra Huga Karpfa - jednoho z poslanců Bundestagu, jenž z Aschaffenburgu pocházel. Jako důvod smrti bylo uvedeno „neprávem popraven.“ Plné rehabilitace se však Adalbert Kapperer dočkal až roku 1998 po přijetí zákona o zrušení národně socialistických případů bezpráví.

Walter Kapperer roku 1965 navštívil hrob svého popraveného bratra na Přebuzi, následně jej koupil a postavil na něm dubový náhrobek, jenž je tam dodnes a je nadále opečováván díky návštěvám poručí-kových příbuzných v této malé obci na Kraslicku.

Stanné létající soudy wehrmachtu, jako byl ten, jenž odsoudil poručíka Kapperera na Přebuzi k smrti, mají na svědomí více jak 7000 zbytečně ztracených lidských životů…