Page 11 - Sokolovsko

tvrdých bojů, po letech věrné služby, potom, co při náletu ztratil ženu, jež s ním čekala dítě. Prakticky celý život sloužil zemi a re-žimu, jehož krutost jej v posledních okamžicích své existence měla nyní stát život.

Exekuci velel poručík Fernau, katemměl být 19 letý voják ne-známého jména, jenž již několik takových poprav provedl. Fer-nau přede všemi přečetl rozsudek smrti a poručík Kapperer se v posledním zoufalém pokusu zachránit si život ještě naposledy hlásil dobrovolně na frontu, ovšem Fernau jeho slova přerušil. Jeden z Kappererových mužů to již nevydržel, vystoupil z řady a žádal o milost pro svého velitele. Byl však vykázán, a i když se o totéž pokusil ještě jednou, výsledek byl stejný.

Tragické drama vyvrcholilo, když kat přehodil odsouzenci oprátku přes hlavu a větev stromu a automobil, na němž nebo-hý poručík musel stát, popojelo. V tu chvíli se Adalbert Kappe-rer chytil oprátky, již měl okolo krku, a ze všech sil se snažil, aby se mu nezaryla do kůže a nezadusila ho. Pokusil se o to celkem dvakrát, pud sebezáchovy zafungoval velice silně. Hnusná po-dívaná skončila, až když mu kat po druhém jeho pokusu nako-nec prostřelil krk.

Poté, co zůstalo poručíkovo tělo bezvládně viset na stromě, promluvil Fernau k vojákům a major Helm nařídil, aby odsouze-ný zůstal na stromě viset tři dny. I s potupnou cedulí. Pro výstra-hu. Teprve poté mohlo být tělo nešťastného poručíka sejmuto a pohřbeno na místním hřbitově, kde spočívá dodnes. Ještě téže noci se skupinka Kappererových mužů vydala na cestu do Eibenstocku, kam dorazila časně ráno. Zůstala zde dva dny, v nečinnosti, neboť fronta byla ještě daleko a o něja-kých bojích nemohlo být ani řeči. Poprava poručíka Kapperera byla tedy zcela zbytečná!

Když Německo 8. května 1945 kapitulovalo, nacházel se Hel-mův létající soud v jižním Sasku, kde jeho velitel padl do ame-rického zajetí a byl internován v táboře ve Zwickau. Po stažení amerických jednotek z této oblasti v červnu 1945 byli všichni, a tedy i major Helm, z tábora propuštěni. Odjel poté do města Glauchau v Sasku, kde měl rodinu, a za-čal zde pracovat na úřadě, ovšem již za necelý rok byl propuštěn. Poté pracoval jako personalista jedné továrny v Glauchau a roku 1948 se ocitl před soudem kvůli hospodářským machinacím. Byl odsouzen k peněžní pokutě a 2,5 roku vězení. Roku 1950 byl předčasně propuštěn a odstěhoval se do Lipska. To již byla realitou existence dvou německých států a bývalý major Helm se snažil dostat z toho východního do západního, čímž se ocitl v hledáčku východoněmecké tajné služby. Roku 1952 stanul opět před sou-dem pro pokus o útěk a také pro válečné zločiny, které nyní vypluly na povrch, neboť ve stejnou dobou začal v západoněmeckémWürzburgu proces s příslušníky Helmova létajícího soudu (např. s bývalým po-ručíkem Fernauem) a orgány SRN uvědomily příslušné úřady v NDR, co je vlastně Helm zač.

Roku 1953 obžaloval soud v Lipsku Helma z válečných zločinů a zločinů proti NDR. Případ vzápětí pře-vzalo státní zastupitelství v Berlíně a spolu s Helmem obvinilo i Bruna Bähra. Oběma byl navržen trest do-